V únoru jsme měli naplánovanou akci v Regensburgu, ze které nakonec sešlo: Náš partner, který nás čekal na místě, nám oznámil, že musí zaskočit v práci za nemocné kolegy a nemůže nás tak přijmout a účastnit se společné akce. Jen na vysvětlení: Tento člověk, na kterého jsme získali kontakt, pracoval jako civilní zaměstnanec v uprchlickém táboře, kde pobývalo stovky uprchlíků. Jednou dostala tato bezpečnostní služba úkol prověřit osobní věci uprchlíků, aby se vyloučilo podezření z držení zbraní, apod. U některých našel výtisky Evangelia, a na dotaz, kde k Němu přišli, běženci odpověděli, že jim Je podal někdo v Řecku. Haló, kdo jste s námi jezdili do Řecka, nepřipomíná Vám to něco? 8-) Od té doby mohl tento člověk svobodně sdílet svoji víru s uprchlíky a stále, i když již v táboře nepracuje, je s nimi v kontaktu, vyhledává další, svědčí jim, atd. Uvažovali jsme se proto spojit v našem úsilí, vypravit sem nějaké týmy a vyvinout konkrétní koncepci služby zde. V tuto chvíli, pokud nevidíme zájem českých církví o tuto možnost služby, není to pro nás priorita, tou zůstává snaha vytvořit lokální týmy, pomoci jim se vybavit pro službu cizincům, kteří žijí zde. Pokud se nám toto bude dařit, můžeme se v budoucnu posunout i za hranice, a pořádat výjezdy třeba právě do Regensburgu?!
Protože vedle výjezdu do Bavorska jsme na našich stránkách uveřejnili i náš plán sloužit v západočeském pohraničí, tuto část naší cesty jsme nerušili a dokonali jí, pro případ, že by se někdo z místních na poslední chvíli přihlásil. To se sice nestalo, ale dalo nám to impuls k tomu, přistoupit od pasivní prezentace naší služby přes web k té aktivní, kdy začneme oslovovat konkrétní sbory s nabídkou spolupráce v oblasti misie. Je to tak, že v minulosti jsem hodně prezentoval v církvích, dával nabídky, vracel se tam opakovaně pořádat výukové kursy pro zájemce, ale i konat s místními týmy vlastní misii. Časem toho bylo tolik, že jsem z toho potřeboval vystoupit (také jsem se potřeboval oženit a seznámit se se svojí ženou – ano, v tomto pořadí 8-), takže na nějakou dobu byla propagace služby pouze přes internet. Teď cítíme, že bychom mohli opět aktivněji oslovovat sbory v oblastech, kde je této služby zapotřebí.
Proto jsme jednu neděli věnovali setkání s vedoucími jedné církve, zatím to vypadá, že se spojíme na některé akce 8-) Dále jsme si udělali spoustu vlastní misie, to děláme většinou tam, kde jsou malá městečka, s málo cizinci, kam se nevyplatí vypravovat celý tým, nebo není zde církev, kterou bychom mohli oslovit s naší nabídkou. Takže tentokráte to byla příhraniční městečka Nýrsko a Folmava. V prvním jsme obešli místní cizince, kteří tu ještě zbyli (v minulosti jich tu bylo značně více, ale přeshraniční obchod na mnoha místech upadá), zato v druhém jsme objevili velkou tržnici. Avšak pro velký mráz bylo otevřeno jen pár stánků, rozhodli jsme se tedy počkat na sezónu a vrátit se sem v době, kdy se na tomto přechodu zvedne provoz a tudíž i počet stánkařů. V létě sem uděláme výjezd!
Cestou od hranic domů jsme kopírovali dálnici, stavovali se v dalších městečkách, kde jsme pokračovali v misii: Udělali jsme tedy Mýto, Zbiroh, Zdice a Loděnice, na které jsme měli spadeno již déle 8-) Stojí zde totiž továrna, ve které se vyrábí naše filmy „Ježíš“, které jistě znáte 8-) No, byl by to trapas, kdyby místní cizinci nedostali tento film, když se zde vyrábí... Tím, že rádi narušujeme zavedené tradice 8-), tak se nám podařilo nabourat další, tu, že pod svícnem bývá největší tma 8-)
Na příští cestu jsme si předem prozkoumali a ponechali městečka: Rokycany, Žebrák, Hořovice, Králův Dvůr a Beroun. Jsme rádi, že nám to takto vychází, vždy kousek udělat a tímto tempem za pár let objedeme celou republiku, aby se všem menšinám u nás dostalo Evangelia 8-)