Závěr letošního roku proběhl tak, jak jsem předpokládal: Naše misie byla opět osobní, nemohli jsme již počítat s nějakými týmy či sbory, které by se připojili, a to vzhledem k nadcházejícím svátkům a s nimi souvisejícími přípravami. Ale nevadí, i tak nám to ve třech šlo dobře 8-)
Nějaké nečekané povinnosti na úřadech nás zavedly do severních Čech (museli jsme trochu zpřeházet naše původní plány), a protože tady jsme přislíbili pár spolupracovníkům, že budeme pracovat společně, nechali jsme si to na příště a posunuli jsme se malinko vedle, do západního Krušnohoří. Zde jsme v minulosti oslovili dva sbory, v jednom nám řekli, že jsou zapojeni do jiného projektu v rámci celé ČR, proto potřebují, aby všichni jeho členové spolupracovali na těcto plánech a nikoho nám nepůjčí 8-( v druhém sboru jsme dostali příležitost pozvat jeho členy ke spolupráci, ale zatím se nikdo nepřihlásil, takže jsme mohli pracovat s čistým svědomím, že zde nikomu ,,nelezeme do rajónu".
V této části naší země máme opravdu ,,šťavnaté pole" 8-), každý, kdo projíždí, může vidět množství tržnic a obchůdků asijských prodejců: Čím blíže k hranici, tím více jejich koncentrace houstne. Obchůdky jsou zamýšlené pro nakupující z Německa. Využili jsme předvánočního shonu, zamíchali se tedy mezi nakupující, splynuli s davem a vypadali tak naprosto nenápadně: Nemusíte tak utrácet, vždyť tržnice jsou plné lidí, kteří se poohlížejí po vhodných vánočních dárcích a vypadáte tak naprosto přirozeně. Toto je naše oblíbená metoda, kterou doporučujeme: Nepotřebujete na to vysokou školu, certifikát z kurzu světoznámého evangelisty, ba ani žádné zvláštní Boží zjevení 8-) Prostě omrknete, co je nového v regálech, dáte se do řeči s obchodníkem, popřejete mu pěkné svátky (a dobrou tržbu 8-) a předáte Evangelium. Pokud se s Vámi pustí do rozhovoru, je to bonus, můžete se s ním seznámit, opět jej navštívit a dále rozvíjet jak vztahy, tak své misijní nápady.
Tentokrát jsme navštívili městečka Rotava a Kraslice a příště zase odtud začneme, doděláme si, na co nezbyl čas a opět se po horách posuneme dále, jak na další hraniční přechody, tak do polozapomenutých vesniček, kde jsou lidé, na kterých Bohu záleží a je nutné je vyhledat a předat jim Boží pozvání 8-)
Dále, co bylo naším programem, je stále otevřená otázka uprchlíků: Prozatím naše cesty na Balkán ustaly, víme ale, že v Německu je spoustu táborů pro azylanty, vydali jsme se tedy prozkoumat přilehlou pohraniční oblast, zdali bychom nějaké naše budoucí misijní cesty nenaplánovali sem? V těsném sousedství, protože tato oblast je plná lyžařských, lázeňských a jiných turistických center, se žádná uprchlická střediska nenachází, sem by je vláda neumístila, aby nenarušovali turistický ruch, proto jsme museli sjet z hor do více obydlených oblastí. Měli jsme štěstí: Zaparkovali jsme nejprve u obchodu, že si koupíme jídlo. V obchodě mě oslovil jeden muž z Pakistánu, který je zde uprchlíkem již 25 let. Pozval jsem jej k nám ,,domů" do karavanu, kde jsme si popovídali u čaje. Řekl nám, kde je středisko pro uprchlíky, byl nadšený z naší návštěvy a pozval nás i k sobě domů. Vidíme, že úplně uzavřená tato možnost není, máme kontakt a teď se musíme modlit, abychom rozuměli Boží vůli pro nás.
Touto akcí a tímto průzkumem jsme tedy uzavřeli letošní rok a těšíme se, co přinese ten další?! 8-)