Krátké ohlédnutí za naší poslední akcí, „puťákem“: o co šlo? Skupina nadšených křesťanů (celkem nás bylo 14) vyrazila na modlitebně-misijní „šňůru“ napříč republikou...
Během této 9 dní trvající cesty jsme navštívili některá zajímavá místa, a to nejen z pohledu krajinotvorného, ale i z pohledu historie našeho národa. Zde jsme se nejprve sjednotili v modlitbě, která zahrnovala tři prvky: Vyznání vin předchozích generací, které žily na těchto místech, prosba za odpuštění našim předkům a prosba za probuzení jak v celém národě, tak v konkrétních lokalitách, kde jsme se zrovna pohybovali. Potom jsme přijali pečeť Nové smlouvy, tedy Večeři Páně, abychom se naplnili Životem, který sami chceme předávat (J 6:54) a ve skupinkách jsme vyrazili po okolí, sdílet Evangelium, zejména s příslušníky cizích národů, ale také s místními obyvateli.
Věříme, že takto je to správně: nejprve modlitba, a hned následuje akce. Nevěříme, že samotné modlitby -pokud tedy nejsme zrovna vězněni v řetězech 8-) pohnou kolem dějin. Bez práce to nejde.
Během těchto akcí byl prostor na to, zkoušet nové nápady a objevovat další principy evangelizace: každý si mohl „troufnout“ posunout se v osobní evangelizaci trochu dál, zkusit zkrátka „něco jinak“. Večer jsme pak mezi sebou mohli sdílet své dojmy, postřehy a zkušenosti a vzájemně se tak ještě více inspirovat. Také jsme se postupně „proházeli“ ve skupinkách, takže každý si mohl zkusit pracovat v týmu s typově odlišnými lidmi, což opět pomáhá rozšířit si obzor – i když to někdy bolí 8-)
Metoda, která se celkem ujala, bylo „zapomenout“ na nějakém nápadném nebo frekventovaném místě Nové Zákony či DVD s filmem Ježíš: Běžný český člověk odmítá např. rozhovor o Bohu, nebo přijmout osobně Nový zákon, ale když něco najde ve slevě či dokonce zdarma, anonymně po tom sáhne... Když jsme se asi po půl hodině přišli podívat na stejné místo, kde jsme položili zmíněné materiály, bylo vidět, že už si někteří lidé vzali...
Na závěr bych chtěl dodat, že naše skupina byla nejen „pracovní“, ale mohli se seznámit noví lidé, z různých koutů republiky, slyšet o tom, co bratři prožívají jinde, povzbudit se. Užili jsme si jak zážitky s Bohem, tak obecenství mezi sebou: spoustu hezkých chvil, radosti i lidské, i té Boží (zaručeně poznáte rozdíl). Proto neváhejte, a chcete-li udělat něco užitečného pro ostatní, i zažít zábavu, pojeďte na nějakou akci, nebo sami nějakou zorganizujte (rádi se přidáme).
Přejeme Vám, ať Bůh požehná Vaše aktivity pro Něj, ať jíte plody vinice, na které pracujete!
Za všechny: Jarda
