Na začátku roku jsem si potřeboval dát takovou rozcvičku (Vy jste si jí také potřebovali dát, přiznali jste si to? 8-) Zajel jsem do Ostravy a do Opavy. Trochu jsem prošel cizince, trochu jsem prošel zmíněná města tak nějak modlitebně, abych zde otiskl svojí stopu (Dt 11:24 8-), protože tento rok zde chci více pracovat. Dlužím to těmto městům: Opavou jsem často projížděl cestou do Jeseníků, kde jsem sloužil. Už tehdy jsem chtěl začít i zde, ale místo toho, abych tady šel na misii, tak jsem dělal starou chybu, že jsem chtěl nejprve vyjednat nějakou spolupráci s místní církví, tak jsem opět jen ztrácel čas 8-( Lepší na nikoho nečekat a dělat si svojí práci...
Ale přesto: Tuto stejnou zkušenost, jako i v dalších městech, jsem měl v Karviné: Před lety jsem zde oslovil dva sbory, samozřejmě nebylo z toho nic, ale pořád jsem čekal, co kdyby se rozhoupaly? No a mezitím tam můj kamarád založil úplně jiný sbor a chce zde dělat i misii, tak jsme se domluvili, a už jsme tam byli koncem roku, a nyní začátkem nového opět, a další akce plánujeme. Takže se vyplatilo počkat, jsem rád, že jsem to neobešel sám a teď je tu ta šance, že se i s kamarádem s někým seznámíme a cizinci tak mohou mít jeho kontakt...
V Karviné se nám opravdu zadařilo! Vietnamci totiž slaví čínský nový rok, to je pro ně strašná oslava, něco jako pro Evropany Vánoce. No a protože Vietnamci provozují ve městě hodně ateliérů na nehty, řasy, kosmetiku, atp., z čehož mi vždy vstávají vlasy na hlavě, protože nevím, jak jako chlap tam mám jít a pohybovat se tam 8-) tak jsme toho využili a šli jsme s kamarádem dovnitř prostě jim popřát k novému roku a předat dárek (tedy Evangelium) – to mělo velký úspěch, byli rádi a podařilo se nám předat jim Evangelium, aniž by nás u toho nalakovali nebo natupírovali 8-)
Také jsme měli ve službě jednu událost: Víte, že pořádáme již několik let zahraniční misijní výjezdy. Těchto výjezdů se za ta léta účastnili různí lidé, s některými jsme stále ve styku, o jiných již neslýcháme, ale jsou i tací, kteří přijali myšlenku výjezdních misií za svou, vytvořili si své týmy, našli si lokality, kam jezdí, atd. Z toho se vždy radujeme, když vidíme, jak se misie šíří a pokračuje. Tak tentokrát jsem byl pozván na setkání lidí, kteří jezdí na klíčová místa tzv. Balkánské trasy (myšleno uprchlické), podobně, jako my. Navzájem jsme se tady povzbudili, sdíleli své zkušenosti, přemýšleli nad dalšími plány, atd. Takže to byla taková naše „minikonference“ 8-)
V únoru jsem se vydal na cesty, které se budou asi někomu zdát jako chaotické, ale měl jsem na různých místech republiky určité povinnosti, tak jsem musel navštívit různá místa...
Začal jsem v Mladé Boleslavi, která potřebuje misii jako sůl! Žije tu asi 20 procent cizinců. Bylo to všude cítit: Např. jsem vstoupil do obchodu, tam se vietnamská prodavačka těžce domlouvala s Ukrajincem, oba špatnou češtinou... Nebo jsem se šel dát ostříhat, na první pohled české holičství, ale ukrajinská kadeřnice, venku všude cizinci, atd. Toto město mám již dlouho v plánu, konečně jsem s tím nějak začal. Když jsem odtud vyjel, volali mi z dílny, kde jsem předtím byl, že něco zapomněli, tak jsem se musel na dálnici otočit, bral jsem to jako znamení a u tohoto sjezdu jsem obsloužil přilehlé vesnice.
Dále jsem potřeboval jet do Mělníku, tam máme sice „hotovo“ (hotovo není nikdy, znáte to 8-), ale zapracoval jsem ve vesnicích ležících na trase z Mladé Boleslavi do Mělníka.
Potom mne cesty zavedly do České Lípy, nad tímto městem také přemýšlím již hodně dlouho. Neměl jsem zde moc času, ale aspoň jsem nějak začal a prochodil ulice kolem nádraží...
Zrovna, když jsem byl tady, přišlo mi od přátel pozvání na jednu akci do Krásné Lípy. Tu už jsem si sliboval dávno, když jsem tu byl naposledy, nevyšel mi čas tu zapracovat, takže jsem pozvání přijal, zúčastnil se jedné události, a vedle toho jsem prolezl celé město a udělal misii, cizinců je tu dost. Rovnou jsem zamakal i po okolí, takže jsem navštívil cizince v Chřibské, v Kamenickém Šenově a ve Varnsdorfu, kde je samozřejmě kvůli poloze hodně vietnamských obchodů (pohraniční obchodní styk).
Zde jsem ještě měl setkání s kamarádem, který také organizuje své výjezdy na dopravní uzly Balkánské trasy, konkrétně řecké přístavy. Takže to byla již druhá „miniminikonference“ 8-) v řadě. Projednali jsme nějaké organizační věci, sdíleli své zkušenosti, řekli jsme si o změnách, které se dějí „na trase“ poradili jsme se o něčem, atd. Prostě chceme být v kontaktu, lidé, kteří děláme podobné věci.
Tak ještě cestou z Čech na Slezsko jsem otevřel další misii, nad kterou také přemýšlím už pár let: Jezdíme celkem pravidelně přes Hradec Králové. K velkým městům se stavím skepticky, ale kvůli mé skepsi nemohou zůstat cizinci zde žijící bez Evangelia, tak jsem do toho „šlápl“. Věci pomohlo, že jsem se tu měl sejít s dalším kamarádem, který se podílí na naší práci, a tak jsme si udělali takovou procházku, našli nějaké Vietnamce a Číňany, omrkli, jaké jsou tu další národnosti, abych připravil Evangelia i pro ně, a navštívil je při příští cestě... Celkový dojem z tohoto města mám takový, že je tu asi nejméně cizinců ze všech českých měst, ale o tom víme již dávno, že východní Čechy si zachovaly nejvíce takový český charakter... No, alespoň to tady půjde rychle 8-)