Tak v našem novém rodinném režimu jsme našli nový způsob, jak fungovat, takže přesto, že jsme inzerovali, že nebude žádná akce, tato informace neplatí a jedeme dál 8-) Takže: „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil“ 8-) Misie bude!
Toto je pro nás velmi důležité, že vždy najdeme způsob, jak v nových podmínkách dělat misijní službu, protože víme, jaké jsou naše úkoly od Hospodina, a jeden z našich hlavních úkolů je být takovými průkopníky v oblasti misie, zvláště co se týče rodin na misiii. Vysvětlím: Sloužit Bohu je normální, mít rodinu je normální, a sloužit Bohu s celou rodinou je také normální: „Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu“ (Joz 24:15) Přesto se však najdou lidé, kteří toto zpochybňují, lidé, kteří proti tomu káží, tvoří se nějaké divné teologie, které bourají tuto myšlenku celistvosti služby a rodiny. Výsledek je jasný, vidíme kolem sebe v církvích rozvody, nejednotu manželů, vzpouru dětí proti rodičům a proti Bohu, celé církve, kde nefunguje pořádně žádná služba, jejich členové jsou pouze pasivní nedělní posluchači. Takoví lidé pouze vytvoří nějaké společenství sedilů, ale nejdou dopředu, nebojují, a ti, kteří chtějí něco dělat, narážejí na odpor a časem opouští taková společenství, která se s odchodem těchto lidí vyrovnávají způsobem, že to uzavřou větou: „no jim se pořád něco nelíbilo“ nebo „oni jsou zahořklí“ nebo nějakými jinými zaběhlými frázemi, které jste určitě někdy slyšeli, a které mají vyjádřit, že chyba je vždy v těchto jednotlivcích, ale nikdy ve společenství či nějaké registrované skupině.
Já to slýchám celou dobu, co sloužím, za svobodna, že až budu mít ženu, skončím se službou, v manželství, že no, až budete mít dítě tak skončíte, pak: až bude víc dětí, tak to nepůjde... A všelijaké takové nepravdy, někdy řekl bych až kletby. Takže je to jasné: Ten, který řekl „Milujte se a množte se“ řekl také: „Jděte ke všem národům“.
Např. Ty, i když nejsi misionář na plný úvazek, proč bys nemohl vzít děti, koupit si jízdenku na vlak do vedlejšího města, najít tam někoho, kdo to potřebuje a říct mu o Kristu, který mu může pomoct? Nebo zajít do nemocnice nebo do domova důchodců? Stejně jedeš do Chorvatska nebo někam, tak si můžeš dát filmy „Ježíš“ do palubky auta a oslovit na benzínce nějaké kamioňáky nebo Turky, kteří jedou z Německa na prázdniny do Turecka a stojíš s nimi ve frontě na dálniční známku... Vymyslet se dá vždy něco.
Ale zpět k nám: Tak jaký máme nový způsob služby? Maminka s miminkem jsou doma a já se Světlankou jezdíme. Takže pokud máte chuť se přidat, a nebude Vám vadit omezený režim s malým dítětem, které má přirozeně své potřeby, napište, a vyrazíme!
Když jsem jezdil sám, omezil jsem logicky okruh zájemců pouze na bratry, myslím že teď není omezení, když s námi pojede i sestra, budeme vypadat přirozeně?!
Kam vyrazíme? Tak buď kdo nám napíšete, přijedeme za Vámi, záleží totiž i na Vás, není to jen naše misie 8-) a pokud se nikdo neozve (přecijen je doba dovolených a hodně lidí je někde pryč), tak uděláme něco ve dvou, buď v okolí našeho bydliště, nebo přednost má Podkrušnohoří (např. teď je lázeňská sezóna v Teplicích, ale v okolí jsou další nezasažená města). Nezáleží však jen na našich plánech, ale také na tom, jak nás povede Duch Boží (Př 16:9).
Takže čekáme Vaše maily. Pište, s některými z Vás se tedy i uvidíme. Těšíme se!