Jak vznikají (naše) tištěná Evangelia?
Takže dnes úplně mimo náš seriál o výjezdech, k těm se opět na podzim vrátíme, dnes odbočka: Jedna sestra, která čte pravidelně naše články, nám položila tuto otázku, která je v záhlaví dnešního článku. Myslím, že je to dobrá otázka, a odpověď by mohla zajímat i další čtenáře, takže se na to podíváme:
Takže určitě nic nepřekládáme. Vycházíme z toho, že po celém světě fungují různé biblické nebo misijní překladatelské společnosti, které dělají tuto práci. Proto už překlady Bible či Nového Zákona existují, a my je pak využíváme.
Naše práce spočívá v tom, že nejprve musíme zjistit, jaké jsou u nás jazykové skupiny. To znamená hodně chodit do terénu, hledat cizince, kde jsou, povídat si s nimi, zjistit, jakým mluví jazykem, jestli jsou křesťané a zda již používají ve svém životě Bibli či nikoliv, atd. Když říkám „vyrazit do terénu“, tak samozřejmě nemyslím v jednom, dvou či třech městech, ale na několika od sebe vzdálených místech naší republiky, abychom si udělali celkovou představu o pobytu cizinců na našem území. Také si přečteme nějaké statistiky, ale hlavně se opíráme o vlastní průzkum.
Takže když už víme, jací cizinci jsou u nás a kolik jich zhruba je, začneme shánět předlohu pro tisk. Dříve jsme si objednávali u biblických společností celé hotové výtisky, ale byly problémy s jejich dopravou, balíky cestovaly např. z Indie, mohly přijít poškozené, také bylo drahé poštovné apod. Velký problém byla kvalita dodaných tiskovin, kterou jsme si mohli zkontrolovat až po jejich přijetí, takže bylo pozdě na reklamace. Proto jsme udělali rozhodnutí tisknout vlastní materiály.
Kontaktovali jsme proto zmíněné společnosti a vyžádali si předlohy k tiskům v nějakém formátu, např. pdf. Od některých nám přišlo písemné povolení, jiné společnosti tyto předlohy daly k dispozici na internet s tím, že jsou veřejně dostupné, dají se stáhnout a vytisknout si je pro svoje použití...
Od teď na tom pracujeme ve dvou, ještě s jedním kamarádem (aby to bylo na koho svést, když se něco nepovede, vždy za to může ten druhý 8-) Takže stáhneme několik verzí Evangelia pro tisk a porovnáme překlady, zejméma jak jsou staré, aby nebyly třeba z roku 1850, ale aspoň tak z roku 1980 či novější. Další kritéria jsou: Jaké byly použity předlohy pro překlad, která církev se na něm podílela (se svojí teologií) – čím méně teologie a čím čistší Boží Slovo, tím lépe 8-)
Teď, když máme předlohu, musíme ji dát zpracovat do grafického studia, některé společnosti totiž byly založeny Brity či Američany a může se stát, že podobně jako v těchto zemích nemají kilometry, ale míle, litry, ale pinty, tak také nemají centimetry, ale couly apod. Tudíž tyto předlohy neodpovídají našemu evropskému formátu A4 a aby to sedělo na evropské stroje, musí se to předělat. Také např. přečíslovat, když vezmete Evangelium z Bible, která má tisíc stran a Evangelium začíná na straně 895, tak to naše bude začínat na str. č. 1, to je jasné 8-)
Takže když jsou hotové tyto záležitosti, musíme vymyslet nějakou obálku, nahodíme více nápadů a pak vybíráme vhodný obrázek. Když jsme se pro některý rozhodli, opatříme jej popiskami, takže tam bude nápis: „Lukášovo Evangelium“ ale ve skutečnosti to není Lukášovo Evangelium, ale Kristovo a sepsal Je Lukáš, takže to ilustrujeme na nějaké stránce, kde je umístěna ikona Sv. Lukáše, která zobrazuje, jak zapisuje Evangelium, aby se to dalo vyjasnit při nějakém nedorozumění, která ve styku s cizinci vznikají, přeci jen tito lidé pochází z jiných kultur... Pro křesťany pak na zadní stránku obálky napíšeme, o které Evangelium se jedná (v jakém jazyce), protože většinou křesťané neznají tato exotická písma a nerozeznají jednotlivé jazyky mezi sebou, a pro přesnost uvádíme i mezinárodní kód jazyka.
Nyní se musíme rozhodnout, kolik exemplářů vytiskneme. To záleží na tom, kolik asi je mluvčích příslušného jazyka u nás nebo v Evropě, pokud budeme chtít použít tyto výtisky i za hranicemi naší země. Počet výtisků ovlivní cenu jednotlivé knížečky, samozřejmě čím větší počet tiskneme, tím je jednotlivá kniha levnější. Cenu ovlivní též kvalita papíru, ale snažíme se samozřejmě o kvalitní tisky, nechceme někomu darovat nějaký „šunt“ a také Evangelium je natolik cenné, že stojí za to Jej vytisknout hezky. Také si představte člověka, který Je v budoucnu obdrží, když dostane nějaký ošoupaný vybledlý výtisk, tak ten skončí spíše v koši, než když dostane pěknou, novou, lesklou a voňavou knížečku (věděli jste, že papír voní? 8-) tu si spíše ponechá a vystaví si ji doma na poličce (ale napřed si ji přečte 8-)
Když je Evangelium hotové, musíme Jej dobře uskladnit, aby knihy nenavlhly, nezatuchly, neokousaly je myši apod. Takže celou dobu se musíme také starat o financování, abychom mohli zaplatit jak grafickou dílnu, tak knihy i jejich uskladnění a samozřejmě hlavně jejich distribuci.
A už jsme v závěru: Nyní musíme opět vyrazit do terénu, navštívit cizince a představit jim tyto výtisky. Navíc to udělat tak, aby je přijali a četli, ne abychom nějakými kulturními chybami způsobili, že je hned odmítnou, ale to už je na jiné povídání, jak musíme studovat příslušné kultury, zvyky, náboženství a historii, abychom rozuměli, s kým mluvíme, abychom byli v obraze a nepůsobili jako slon v porcelánu 8-)
Ale to ještě není konec, také pro zájemce děláme webové stránky: www.nextinfo.cz – kdo si přečte Evangelium a chce se dozvědět více, tady najde ve svém jazyce další zdroje, jako celou Bibli, film Ježíš, různé filmy, svědectví, kázání, chvály, kontakty na církve ve svém kulturním prostředí apod.
No, a pak už je to na Bohu, jak dotyčného povede dále 8-) My se můžeme nějak přičinit, ale samozřejmě nemůžeme si myslet, že my osloveného člověka nějak obrátíme k Bohu svojí aktivitou, výřečností, divadelním uměním, dokonce ani naší zbožností (Sk 3:12,13) Náš úkol rozsévače tady končí a pak nastupují lidé, kteří mají zase svůj úkol od Boha zalévat, aby se už připravili lidé, jejichž úkol od Boha je sklízet (1.Kor 3:6–10) Takové lidi bychom rádi našli, proto mluvíme s křesťany o naší práci, děláme tento web apod., aby se o nás dozvěděli a mohli se přidat ke společnému dílu 8-)